Kam to pardubické Automatické mlýny domelou?

O dění v souvislosti s pardubickými Automatickými mlýny psala za poslední měsíce řada místních i celonárodních novin a časopisů, televizí proběhlo několik reportáží, téma je mezi lidmi stále živé. Situace kolem mlýnů, významné to stavby zbudované v letech 1910-1925 podle návrhů architekta Josefa Gočára, je však velmi spletitá a nejasná, proto není divu, že informace kolující médii i veřejností jsou často nekompletní, polovičaté, někdy i matoucí. V následujících řádcích bychom proto rádi shrnuli vývoj situace posledních několika měsíců, krátce popsali roli města Pardubic a taktéž roli nezávislé iniciativy Mlýny městu!

Provoz v areálu Automatických mlýnů, jehož stávajícím majitelem je společnost GoodMills Česko a.s., se začal postupně utlumovat v druhé polovině roku 2012, částečně mlýn fungoval až přibližně do března 2013. Následně byly jeho prostory majitelem bezplatně zapůjčeny Kulturnímu centru Pardubice – Divadlu 29, které zde ve spolupráci s celkem čtrnácti dalšími subjekty (neziskovými i ziskovými, kulturními, vzdělávacími, uměleckými i pohybujícími se např. v oblasti sociálních služeb) uspořádalo dva multižánrové festivaly s cílem poukázat na potenciál stavby a areál otevřít široké veřejnosti. Festivaly navštívilo přibližně 4400 diváků a potvrdily tak zájem veřejnosti na budoucnosti Gočárových Automatických mlýnů a zároveň prokázaly, že tato jedinečná stavba není jen jednou z mnoha památek ve městě, že mlýny jsou skutečně jedinečnou dominantou města situovanou v samém centru města, samy o sobě jsou turistickým cílem, místem s kterým se obyvatelé ztotožňují.

Nutno dodat, že objekt mlýna a sila je nemovitou kulturní památku, před schválením je současně navíc prohlášení objektu mlýna, sila a části areálu za národní kulturní památku.

Třebaže diskuse o možném odkupu areálu mlýnů probíhaly již dříve a Rada města Pardubic dne 23. dubna 2013 vzala na vědomí prohlášení areálu Automatických mlýnů za objekt veřejného zájmu, oficiální nabídku od společnosti GoodMills Česko a.s. na prodej areálu Automatických mlýnů za částku 40 mil. Kč obdrželo město Pardubice až v září 2013. V září 2013 byl bod „Automatické mlýny“ také poprvé oficiálně diskutován na zasedání Zastupitelstva města Pardubic, kdy se Zastupitelstvo vyjadřovalo ke zprávě koordinátora, kterou vzalo na vědomí, a nabídce společnosti Delloitte na zpracování studie využitelnosti, kterou odmítlo. Osoba koordinátora pověřeného na dobu tří měsíců městem Pardubice vzešla z řad iniciativy Mlýny městu. Stal se jím architekt Ondřej Teplý. Jeho zpráva obsahovala mimo jiné výstupy z otevřené konference (think tanku) nad budoucností Automatických mlýnů, která se konala přímo v budově mlýna a která uzavřela první část zmiňovaného festivalu.

Dne 5. listopadu 2013 schválila Rada města Pardubic vznik pracovní skupiny s názvem Mlýny, složené ze zástupců Divadla 29, iniciativy Mlýny městu!, občanského sdružení Offcity, Odboru hlavního architekta MmP, z Odboru školství, kultury a sportu MmP a Odboru kanceláře primátora MmP. Přičemž všechny další odbory Magistrátu města Pardubic byly náměstkem Františkem Brendlem vyzvány k maximální součinnosti s touto pracovní skupinou. Skupina byla Radou města pověřena zpracováním vize a strategie využití areálu Automatických mlýnů pro projekt „kultur fabrik“. Tímto usnesením město Pardubice vyjádřilo svou vůli účastnit se, spolu s aktivní občanskou společností, hledání budoucí funkční náplně areálu mlýnů a hrát aktivní roli v komunikaci se stávajícím majitelem areálu a případným kupcem.

Zmiňovaná skupina Mlýny představila na pracovním semináři Zastupitelstva města na Seči, které proběhlo 31. října 2013, svou vizi konverze areálu na „kultur fabrik“. „Kultur fabrik“ je celosvětově používaný termín pro průmyslové objekty přetvořené na víceúčelové zóny, které nově získávají funkci veřejného prostoru s kulturním, společenským i komerčním využitím. Pracovní skupina předběžně definovala 10 možných funkcí, které by v Pardubicích mohly Automatické mlýny naplňovat (funkce: veřejný prostor, cestovní ruch, vzdělávací, kulturní, komunitní, komerční, volnočasová, obytná, ubytovací, administrativní).

Skupina Mlýny od svého pověření intenzivně pracuje na shromažďování podkladů pro stanovení strategie využití mlýnů pro projekt „kultur fabrik“. V současnosti probíhají řízené rozhovory s možnými budoucími uživateli areálu. Zástupci skupiny se spolu s náměstkem primátorky Františkem Brendlem se také sešli s potencionálním zájemcem, soukromým investorem, o partnerství v projektu „kultur fabrik“.

V úterý 17. prosince 2013 Zastupitelstvo města Pardubic téma budoucnosti Automatických mlýnů na svém zasedání opět projednávalo. Dá se říci, že toto jednání bylo klíčové pro další vývoj problematiky týkající se Automatických mlýnů, především pak ve smyslu toho, jaký vliv bude mít město Pardubice na jeho další vývoj.
Zastupitelé byli na svém zasedání seznámeni s výsledkem nezávislého odhadu ceny areálu Automatických mlýnů provedeného firmou Jošt. Zatímco nabídková cena na odkup areálu Automatických mlýnů od společnosti GoodMills Česko a. s. zněla 40 mil. Kč, odhadní cena se klesla na částku 17 mil. Kč.

Zastupitelstvo tuto nabídku tedy oficiálně vzalo na vědomí, avšak pověřilo náměstky Františka Brendla a Michala Koláčka vyjednáváním o ceně, hledáním strategického partnera a definováním optimálního podílu města na procesu konverze areálu Automatických mlýnů na areál sloužící veřejnému zájmu. Dále byl Odbor hlavního architekta MmP pověřen zpracováním regulativů zástavby areálu Automatických mlýnů.

Pracovní skupinu Mlýny, jakožto i náměstky Brendla a Koláčka, čeká v novém roce 2014 mnoho zásadních úkonů, z nichž ani jeden není zanedbatelný a každý z nich vyžaduje náležitou pozornost. Skupina Mlýny bude i nadále pokračovat ve sběru podkladů pro strategii využití areálu Automatických mlýnů následovaný jejich analýzou, důležitá bude komunikace se všemi tzv. stakeholdery. Souběžně bude probíhat zmiňované hledání případného investora či spoluinvestora. V neposlední řadě skupina plánuje sérií diskusí a aktivit, které budou do celého dění zapojovat také širší veřejnost. Věříme, že veškeré snahy povedou k tomu, že Automatické mlýny se stanou veřejným prostorem, jejich historická, kulturní i společenská hodnota bude nejen zachována, ale navíc znásobena.

23
Pro 2013
PUBLIKOVAL
RUBRIKA Mlýny městu
KOMENTÁŘE 0 Komentářů

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *