Automatické mlýny: Pardubická kulturfabrik | FAQ
Pro snadnější orientaci a jako doplnění k materiálu, jež je předkládán pardubickému zastupitelstvu, stručné odpovědi na otázky spjaté s vizí rekonverze Automatických mlýnů do tzv. kulturfabrik:
Proč by město mělo koupit další areál, když neví, co s Teslou nebo Hůrky?
Winternitzovy automatické mlýny patří mezi nejvýznamnější industriální památky moderní české i evropské architektury, rozhodně jsou nevýznamnější stavbou moderní české architektury v Pardubicích. Toto bylo potvrzeno i zařazením objektu mezi národní kulturní památky. Jejich význam pro město spočívá i v jejich umístění v samém centru města. Město by mělo plně využít potenciál své nejvýznamnější industriální památky, mělo by mít v rukách možnost ovlivnit její budoucnost.
Proč by město mělo realizovat projekt kulturfabrik v Automatických mlýnech a ne třeba v areálu Tesly, který už je města?
Automatické mlýny nejsou jednou z mnoha historických industriálních památek jako například areál Tesly, patří mezi nejvýznamnější stavby moderní české architektury. Na rozdíl od areálu Tesly leží mlýny v samém centru města, jsou výborně dostupné. Automatické mlýny jsou jedinečnou dominantou a ikonou města. Obrovský význam má to, že od počátku jsou Automatické mlýny věcí veřejnou. Diskusi o jejich budoucnosti nevyvolala veřejná správa, ale veřejnost sama. Za objekt veřejného zájmu prohlásila areál Automatických mlýnů i Rada města na svém zasedání 23. dubna 2013.
Je celý areál národní kulturní památkou?
Národní kulturní památkou je historický objekt mlýnů a sila navržený architektem Gočárem.
Proč by město mělo koupit celý areál a ne pouze samotnou budovu mlýnů,
která je národní kulturní památkou?
Síla areálu je v jeho celistvosti. Pouze pokud bude areál ve vlastnictví města jako celek, je možné účinně regulovat po stránce funkční i prostorové rozvoj areálu, případnou výstavbu nových objektů tak, aby byl maximálně respektován vlastní objekt mlýnů, aby byly využity veškeré vazby s navazujícím územím, aby se areál stal plnohodnotnou součástí veřejných prostranství centra města.
Jsou-li Automatické mlýny národní kulturní památkou, znamená to, že kolem nemohou být žádné jiné stavby?
To že je objekt mlýna národní kulturní památkou neznamená, že kolem nemohou vznikat nové stavby. Znamená to, že veškerá nová výstavba bude objekt Automatických mlýnů respektovat. Nová výstavba bude posuzována orgány památkové péče právě z hlediska vazeb k objektu NKP.
Proč město jedná o koupi areálu zrovna teď, když budou za měsíc nové volby?
Diskuze o budoucím využití areálu Automatických mlýnů plynule běží od roku 2013. Zastupitelstvo města Pardubic o areálu několikrát jednalo, a na konci roku 2013 pověřilo náměstky Františka Brendla a Michala Koláčka vyjednáváním s majitelem areálu firmou GoodMills Česko, a.s. Vše vyvrcholilo v létě 2014 aktualizovaným návrhem společnosti na prodej areálu a návrh kupní smlouvy proto bude předložen zastupitelům v září 2014. Jedná se tedy o plynulý proces, který vyvrcholil nyní bez ohledu na to, kdy budou volby.
Proč je cena areálu 25 milionů Kč?
Jedná se o částku, která vzešla z více než ročních jednání s firmou GoodMills Česko, a.s. Město Pardubice vedení společnosti představilo své záměry s areálem, které jsou „v souladu s hodnotami společenské odpovědnosti v zemích, ve kterých skupina působí.“ Společnost si zároveň uvědomuje omezené finanční možnosti města a rozhodla se proto upravit svou původní nabídku, která byla na začátku jednání ve výši 40 milionů Kč.
Kde město vezme peníze na rekonstrukci?
Město chce na rekonstrukci čerpat peníze z fondů Evropské unie. Konkrétně z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP), který umožňuje čerpat finanční prostředky na obnovu a rozvoj národních kulturních památek, kdy mimo jiné podpoří projekty pro kulturní a kreativní průmysl. Využít chce též operačních programů, které počítají s podporou vzdělávání. S podporou těchto projektů počítá i ve své zpracovávané Strategii integrované územní investice pro Hradecko-pardubickou metropolitní oblast, která je klíčovým dokumentem pro realizaci investic v této oblasti.
Proč není možné říct, jaké budou provozní náklady areálu po jeho rekonstrukci?
Velice důkladně byly zpracované provozní náklady od převzetí areálu do správy města, až do samotné rekonstrukce. Vzhledem k tomu, že není v tuto chvíli možné znát přesný a detailní technický stav budov, není ani možné určit, které aktivity bude možné nakonec do areálu umístit. Bylo by tedy nezodpovědné hovořit o výši provozních nákladů v době po dokončení rekonstrukce, když neexistuje přesná definice toho, co v areálu bude.
Začala by rekonstrukce areálu hned a byly by mlýny do skončení rekonstrukce zavřeny?
Je nutné, aby mlýny žily od samého počátku jejich vlastnictví městem. Z hlediska projektu kulturfabrik je potřebné, aby se areál začal postupně využívat a oživovat už v období před rekonstrukcí. Nabízí se tak možnost otestovat, zda byly struktura a poměr funkcí navrženy správně. Vzniká tak prostor pro invenci a aktivní zapojování místních obyvatel, spolků a dalších subjektů do procesu rekonverze. Mlýny takto nezmizí z povědomí obyvatel i potenciálních investorů.
Chce město zastavět (využít) celý prostor areálu?
Zbytkové plochy v areálu Automatických mlýnů je možné využít jak pro další rozvojové záměry města, tak je případně nabídnout jiným organizacím a investorům. Při přípravě záměru je však nutno areál řešit jako celek. Nelze bez rozmyslu, bez znalosti souvislostí budoucího fungování odprodávat zastavitelné plochy po částech.
Budou v areálu působit jenom neziskové organizace a bude tak město muset celý jeho provoz dotovat?
Projekt kuturfabrik předpokládá polyfunkční využití areálu. Vedle neziskových a zřizovaných organizací se počítá s tím, že zde budou v pronájmu působit i subjekty soukromé a komerční, jejichž činnost bude pokrývat část nákladů na provoz areálu. Další zdroje příjmů budou z krátkodobých pronájmů jednotlivých prostor a z prodeje služeb. U neziskových organizací se v různé míře předpokládá, že budou schopny zajistit vícezdrojové financování svých nákladů.
Kdo a proč chce areál Automatických mlýnů vlastně koupit?
Od počátku jsou Automatické mlýny věcí veřejnou. Diskusi o budoucnosti Automatických mlýnů nevyvolala veřejná správa, ale veřejnost sama. V rámci celonárodních oslav Dne architektury 2012, multižánrového festivalu Automatické kulturní mlýny v létě a na podzim roku 2013, šetření mezi stakeholdery či workshopu se potvrdil obrovský zájem široké veřejnosti o budoucnost mlýnů.