INICIATIVA „MLÝNY MĚSTU!“

Veřejná diskuse nad budoucností areálu Automatických mlýnů v Pardubicích.

Automatické mlýny v Pardubicích ukončily po 101 letech provoz, který už nebude obnoven. Areál zahrnující památkově chráněné budovy architekta Josefa Gočára z let 1910–1925, jednu z nejvýznamnějších památek moderní architektury v regionu, nabízí jeho vlastník – společnost GoodMills Česko a. s. k prodeji. Naším cílem je otevřít veřejnou diskuzi o tom, jaké jsou cesty pro zapojení  areálu do struktury a života města a jakým způsobem zamezit reálné hrozbě vzniku chátrajícího opuštěného průmyslového areálu. Negativním příkladem může být chátrající areál Tesly nebo již zdemolovaná továrna Prokop a synové. Chceme, aby se do této diskuze zapojili zástupci města, odborníci a široká veřejnost.

Veřejně předkládáme souhrn základních informací, které rozvíjejí představu o výjimečných hodnotách a potenciálu Automatických mlýnů. Přinášíme nástin vizí a možností dalšího fungování areálu a pojmenováváme možná rizika a hrozby, které mohou ovlivnit na dlouhou dobu životní prostředí města.

Chceme poukázat na to, že není nutné v krátkodobém výhledu investovat vysoké finanční prostředky na přestavbu mlýnů, že existují jiné modely provozování a postupné konverze. Na základě zkušeností z obdobných projektů z celé Evropy lze doložit, že není podstatná síla peněz, ale síla podpory a jasné vize.

Nabízíme městu partnerství při hledání této vize i jejího naplňování.

Naše iniciativa směřuje k zástupcům samosprávy – paní primátorce, Radě a Zastupitelstvu Města Pardubic, k občanům Pardubic a k široké veřejnosti. Komu není lhostejný osud této výjimečné památky má možnost se k výzvě připojit na internetových stránkách www.mlynymestu.cz/podporte

Proč by se město mělo o Gočárovy mlýny zajímat?
Jakou mají hodnotu?

Budova automatických mlýnů je ikonickou stavbou města. Objevuje se ve většině propagačních materiálů dokumentujících historické jádro města z nadhledu, neboť je jeho výraznou a nedílnou součástí. Podle nebývalého zájmu odborné i laické veřejnosti projeveném po zveřejnění informací o ukončení provozu a následném prodeji je zřejmé, že budova je známá nejenom pro občany města, ale také na úrovni celostátní i mezinárodní.

Koupě areálu mlýnů nemůže být chápána pouze jako investice do památkově chráněného objektu, navrženého architektem Josefem Gočárem, ale zároveň jako investice do lukrativních pozemků v centru města s velkým rozvojovým potenciálem a s možností budoucích zisků. Zároveň zapadá do kontextu plánovaných urbanistických koncepcí oživení centra, parků a břehů městských řek.

Historická hodnota a průmyslový charakter objektu dává možnost dosáhnout na zajímavé dotační programy. Konverzí areálu by se město zařadilo mezi města ctící a respektující svou průmyslovou historii, jak je to běžné ve vyspělých státech západní Evropy. Budova mlýnů s celým areálem napojeným na nábřeží má potenciál stát se nejenom významným turistickým lákadlem, ale především přirozeným centrem kulturního života města, na které by mohli být všichni jeho obyvatelé hrdí.

Shrnutí hodnot a potenciálu →

Mlýny jako symbol

• ikonická architektura nadregionálního významu
• 2. nejvýznamnější stavba moderní architektury ve městě (osobnost Josefa Gočára)
• vysoká architektonická hodnota mlýnů je oceňována jak odbornou, tak širší veřejností

Urbanistický kontext

• strategická poloha v centru města
• druhý obdobný areál v blízkosti centra není a nebude
• areál je v klidové zóně a v přímé návaznosti na historické jádro města a MPR
• je součástí klidového a rekreačního pásu „Zeleného náhrdelníku“ nábřeží řeky Chrudimky (ten zahrnuje park Na špici × „areál mlýnů“ × Bubeníkovy sady × park Vinice × plovárna) s přímým napojením na historické jádro, zámek a Tyršovy sady – jedná se o klíčové místo, komunikační uzel.
• přímá návaznost na revitalizační strategii města (park Na Špici, Tyršovy sady)
• jedná se o jediný architektonický objekt v rámci „Zeleného náhrdelníku“
• nejedná se o „mrtvou“ stavebně ukončenou zónu, ale hodnotnou parcelu s možností rozvoje (propojení s ulicí Na Ležánkách, dobrá dopravní dostupnost)
• jedinečná příležitost ovlivnit kvalitu a podobu prostředí včetně funkčního využití
• jedinečná příležitost ovlivnit vývoj nejen areálu, ale celé lokality

Nebát se a financovat

• investice, která má velký potenciál zhodnocení, s možností generování zisku
• nadstandardně příznivý přístup (nabídka) stávajícího majitele areálu, který si uvědomuje architektonickou hodnotu a potenciál místa pro město
• typická příležitost pro aplikaci PPP projektu (Public Private Partnership)
• existují příklady dobré praxe v ČR i v zahraničí (Tabak Fabric Linz, Světovar Plzeň, Vertex Hradec Králové, Tabačka Košice, Stanica Žilina, apod.)
• stav areálu umožňuje postupný rozvoj a využití bez nutné počáteční investice, není nutná okamžitá investice do celého areálu či historického objektu, areál je možné oživovat a otevírat postupně

Přesahy

• otevřením a zahrnutím budovy mlýnů do struktur města se vytvoří nový turistický cíl jako protipól k pardubickému zámku (vrstva novodobé historie města)
• zámek reprezentuje starší historii, mlýny novodobou historii i budoucnost města
• přihlášení se k průmyslové tradici města, která byla hybnou silou rozvoje na počátku 20. století
• město získá lepší image a prestiž v evropském měřítku
• kvalita architektury mlýnů a prostředí je inspiračním zdrojem pro další aktivity

Rizika – co se stane, když město o mlýny
neprojeví zájem

Věříme, že nalezením optimální náplně je možné zamezit významným rizikům, které mohou dlouhodobě či trvale snížit kvalitu jeho prostředí. Pokud se tak nestane, areál se může stát předmětem majetkových spekulací, může dojít k jeho majetkovému rozdrobení a tím ke ztrátě možnosti využívat ho jako celek. V případě nevhodného využívání může dojít k poškození hodnotných památkově chráněných budov nebo k jeho zpustnutí a vzniku mrtvé zóny přímo v centru města. Poškození pak přinese důsledky v mnohanásobně vyšších cenách obnovy.

Město by také přišlo o příležitost zapojit lokalitu do plánované revitalizace centra a navazujících klidových zón („Zelený náhrdelník“, park Na Špici, Bubeníkovy sady, Tyršovy sady, plovárna). Nevyužilo by tak možnosti vytvořit dominantní cíl a urbanistický významový protipól pardubickému zámku, rozšíření centra i na druhý břeh Chrudimky. V neposlední řadě by odmítlo výhodnou investici do své budoucnosti a tím by ztratilo důvěru v kompetentnost u laické i odborné veřejnosti.

Shrnutí rizik →

Urbanistická

• areál se nestane součástí struktury města, bude uzavřenou zónou
• vznikne mrtvá zóna, brownfield v centru města
• hrozí vznik monofunkčního areálu, který omezí přístupnost a využití v průběhu dne a týdne (např. úřad, kanceláře, průmyslová výroba, atd.)

Strategická

• Město může přijít o příležitost:
• rozšířit a oživit centrum města
• zapojit nábřeží do života města
• zakoupit výhodně strategicky důležitý a rozlehlý areál
• vybudovat v centru města nový veřejný kulturní a společenský prostor (prostor synergie kulturních, společenských a byznys aktivit)
• vyřešit některé problematické oblasti kulturní i sociální infrastruktury

Majetková, finanční, morální

• areál se stane předmětem majetkových spekulací a exploatace
• areál se postupně rozprodá mezi více vlastníků, rozpadne se jeho celistvost
• v případě devastace, neudržování areálu, budou náklady na obnovu mnohonásobně vyšší
• může se opakovat situace jako s OC Grand (bývalý hotel Grand)
• dojde ke znehodnocení a zchátrání kulturní památky
• deziluze odborné i laické veřejnosti, ztráta image pro samosprávu

Jaké by mohly být funkce mlýnů pro město?

Kreativní mlýny/polyfunkční kreativní zóna

Město má zcela jedinečnou příležitost postupně vybudovat z Automatických mlýnů moderní kreativní zónu, kde se bude potkávat a propojovat kultura a umění, vzdělávání, výzkum a kreativní průmysl se společenskou, obytnou i komerční funkcí. Budoucí využití mlýnů musí přirozeně vycházet z hlubší analýzy potřeb.

Kulturní a umělecká funkce

• multifunkční sál v objektu Gočárových mlýnů (s kapacitou 150–200 diváků)
• možnost výstavby sálu s kapacitou cca 400 diváků v areálu mlýnů
• galerijní prostor v objektu Gočárových mlýnů (městská galerie, další menší galerijní prostory)
• ateliéry pro umělce
• rezidenční prostory
• zkušebny, studia, artlaby
• vznik venkovního prostoru pro kulturní akce

Vzdělávací funkce

• prostory pro učebny základních uměleckých škol (dílny, ateliéry, studia)
• expozice průmyslového dědictví (edukativní expozice, zážitkové vzdělávání včetně expozice mlýnských technologií
• expozice novodobé historie Pardubic (jejich rozvoj během 19. a 20. století)
• expozice moderní architektury v regionu
• regionální centrum pro využití alternativních energetických zdrojů a technologií (využití obilných zásobníků)
• propojení s univerzitním prostředím v kontextu celé republiky
• výzkumné centrum
• využití procesu rekonstrukce a konverze mlýnů v oblasti vzdělávání v péči o průmyslové dědictví

Společenské funkce

• společenský sál
• sociální zázemí
• kavárny a restaurace
• informační centrum
• rodinné centrum
• klubovny pro spolkovou činnost
• konferenční a výstavní centrum
• vyhlídka na město

Sídlo pro kreativní průmysl

• grafická a reklamní studia
• architektonické kanceláře
• média

Obytná funkce

• loftové byty (reprezentativní byty pro město)
• nová bytová výstavba
• byty pro studenty (malometrážní nízkonákladové bydlení)

Komerční funkce

• kanceláře, drobné obchody, dílny s drobnou výrobou
• konferenční a výstavní akce
• pronájmy prostor

Věříme, že uvedené argumenty a rámcově nastíněná vize pomohou získat širokou podporu naší iniciativy. Komu není lhostejný osud této výjimečné památky má možnost se k výzvě připojit na internetových stránkách www.mlynymestu.cz

Členové o. s. Offcity ve spolupráci s dalšími partnery →

Ing. Arch. Ondřej Teplý
MgA. František R. Václavík
MgA. Zdeněk Závodný
Mgr. Tereza Dvořáková
Ing. Jiří Dobeš
Mgr. Josef Čevora
Bc. Tomáš Votoček
BcA. Šárka Zahálková, BBus (Hons.)
Mgr. Bohdan Šeda

Výzvu „Mlýny městu“ dále podporují →

Ing. arch. Zdeněk Lukeš * historik architektury
PhDr. Benjamin Fragner * historik architektury
Mgr. Jitka Rychlíková * ředitelka Východočeského muzea v Pardubicích
Mgr. Pavel Panoch, PhD. * historik umění, Univerzita Pardubice
Štěpán Bartoš * fotograf
Lumír Sokol * nezávislý producent